JANA

Jana je sluníčko.

Naši synové chodili spolu do školky a do základky. Jana je jediná, kterou jsem poznala a opravdu jsme se spřátelily po mém návratu do Prahy. Jinak jsem všechny nové známé v podstatě odmítala, že mám přátel dost a ani nemám na ně dostatek času. Jana je člověk, kterého má každý rád, vždy usměvavá, naslouchající, s perfektní rodinou a s krásným úsměvem. Nikdy ji nezapomenu, že v mých těžkých chvílích byla u mne, že jí zajímalo jak mi je a nechala mne u ní vybrečet, že za mnou stála a dokázala mi podržet.

Janí, sluníčko - rád bych Ti jednou vše vrátila a oplatila - jen Ti nepřeji nic špatného - naopak: Ty si zasloužíš jen to nej - protože TY JSI NEJ ČLOVĚK !