Jitka hrála v mém životě velmi důležitou roli. Ačkoliv jsme se znaly od třetí třídy, největší kamarádky jsme byly až od střední školy. Myslím, že jsme se skvěle doplňovaly. Jak vzhledem, tak i povahou. Co nevymyslela jedna - to vymyslela druhá. S ní jsem měla stejný humor. Nikdy jsem se nehádaly, dokázaly jsem se prochechtat neskutečnými situacemi, do kterých jsme se díky naší divoké povaze neustále dostávaly. Naše společné historky jsou neuvěřitelné. Na samostatnou knihu. Ve stejnou dobu jsme i obě odešly do zahraničí. I tam jsem zůstávaly v kontaktu. Pak jsem se já vrátila a komunikace začala váznout. Psala jsem, stýskalo se mi, zdály se mi o ní sny - pupeční šňůra se napínala. Nikdy jsem se o žádnou kamarádku tak nebála jako o ni, když jsem nevěděla co s ní je. Pak jsem pochopila - asi už nechtěla s minulostí mít nic společného. Bolelo to, pochopila jsem to, ale do konce života mi bude chybět.
JITKA
 |
Jitka hrála v mém životě velmi důležitou roli. Ačkoliv jsme se znaly od třetí třídy, největší kamarádky jsme byly až od střední školy. Myslím, že jsme se skvěle doplňovaly. Jak vzhledem, tak i povahou. Co nevymyslela jedna - to vymyslela druhá. S ní jsem měla stejný humor. Nikdy jsem se nehádaly, dokázaly jsem se prochechtat neskutečnými situacemi, do kterých jsme se díky naší divoké povaze neustále dostávaly. Naše společné historky jsou neuvěřitelné. Na samostatnou knihu. Ve stejnou dobu jsme i obě odešly do zahraničí. I tam jsem zůstávaly v kontaktu. Pak jsem se já vrátila a komunikace začala váznout. Psala jsem, stýskalo se mi, zdály se mi o ní sny - pupeční šňůra se napínala. Nikdy jsem se o žádnou kamarádku tak nebála jako o ni, když jsem nevěděla co s ní je. Pak jsem pochopila - asi už nechtěla s minulostí mít nic společného. Bolelo to, pochopila jsem to, ale do konce života mi bude chybět.